Marek Dospiva

Datum a místo narození:
18. července 1969 v Kutné Hoře.

Vzdělání:
Vysokoškolské, po gymnáziu vystudoval prestižní diplomatický institut MGIMO v Moskvě s roční stáží na univerzitě v Pekingu.

Práce:
Partner Penty.

Zájmy:
Penta, lyžování, skialpinismus, vodní lyžování, tenis, lodě...

Rozhovor s Markem Dospivou, spolumajitelem skupiny Penta

Nedávno Penta zveřejnila své hospodářské výsledky za rok 2019. Jak byste zhodnotil minulý rok?

Byl vynikající, a to i v porovnání s rokem předchozím, kdy jsme měli nejlepší výsledky v historii. Loni jsme skončili s čistým ziskem 265 milionů EUR, hodnota aktiv našich společností stoupla na 11,2 miliardy EUR. Naprosté většině našich firem se opravdu dařilo. A těch pár, které vydělaly méně, nijak zásadně výsledek neovlivnilo. Těší mě, že to navíc nebylo jejich zaviněním. Třeba v případě Slovalca těžko ovlivníte cenu hliníku na světovém trhu.

Které společnosti z vašeho portfolia pozitivně překvapily svými výsledky, resp. které z nich přispěly k zisku nejvíce?

Oceňuji všechny, které nám pomáhají v dalším růstu, ale v číslech jsou favoriti evidentní. Dr.Max rostl na všech klíčových trzích. Začíná být viditelný i na silně fragmentovaném, ale zajímavém italském trhu. Fortuna dokončila integraci Hattricku, posiluje v on-line byznysu, stejně jako u Dr.Maxe u ní nevylučujeme další akvizice. Nahoru jde Real Estate, dokonce takovou dynamikou, že se v profitabilitě už skoro vyrovná lékárnám Dr.Max. Prodali jsme celou administrativní část Waltrovky, výborně se prodávají byty – a to jak v Praze, tak v Bratislavě. I relativně drahé byty ve třech věžích Sky Parku od Zahy Hadid byly během krátké doby vyprodané. Dařilo se i našim zdravotnickým firmám.

Privatbanka a její postavení v rámci portfolia Penty

Jak vnímáte výsledky Privatbanky v rámci skupiny a její postavení v rámci portfolia Penty?

Privatbanka nepatří v našem portfoliu k největším společnostem, ale má v něm nezastupitelné místo. Máme ji 13 let a po celou dobu vytrvale roste, což znamená, že má výborný management. Zvyšuje se počet klientů, je znát, že o ně umí pečovat, má dobré produkty. Privatbanka je pro nás od začátku synonymem úspěchu. 

Privatbanku máme 13 let a po celou dobu vytrvale roste, což znamená, že má výborný management.

Sami vidíme, jak se prudce posouvá finančnictví v Čechách/na Slovensku směrem do on-line prostoru. Kde vidíte prostor pro náš další růst?

Tady vám těžko řeknu nějaký detail, od toho máme v Privatbance špičkové manažery. Jsem si ale jistý, že i když je sféra privátního bankovnictví velmi specifická, globální zkušenost s koronavirem bude mít pozitivní dopady na on-line servis pro klienty.

Penta a COVID-19

Pojďme k nejskloňovanějšímu výrazu v tomto roce: „COVID-19“. Tento rok bude ekonomika na celém světě podstatnou měrou ovlivněna pandemií. Jak ovlivní byznys Penty?

Zatím nechci ješťě dělat velké soudy…Penta vstoupila do začátku krize ve výborné finanční kondici, ale záleží na tom, jak se bude krize dál vyvíjet. Jisté je, že nějaké tržné rány si z letošního hospodaření odneseme. A pokud se bude recese natahovat, může to mít dopady i na příští rok.

Naše klíčové firmy si však nesporně udrží ziskové hospodaření. Máme zdravé a dobře rozložené portfolio, jsou odvětví, která recese nemusí zasáhnout vůbec.

Zaměstnanci soukromých nemocnic Penty, ale i v lékárnách Dr.Max, jsou po celou dobu v první linii, jak to zvládli?

Začátek byl těžký pro všechny ve zdravotnictví, tady bych nerozděloval státní a soukromou sféru. Po prvních dnech mohly být naše nemocnice i lékárny pro ostatní příkladem. Za vše mluví třeba fakt, že pacienty s COVID-19 jsme v Čechách přebírali i ze státních zařízení, kde se prostě dostali ke zdi. To neznamená, že jsme sami neřešili složité situace, jako byla dlouhá doba dodávky zdravotnického materiálu, kapacita personálu a další komplikace, které koronavirus zavinil v soukromí našich zaměstnanců. Zřizovali jsme narychlo školky, vymýšleli další způsoby, jak udržet potřebné množství lidí v pracovních směnách. Byl to válečný stav.

Na zdravotnický materiál jste v kontextu boje s pandemií vyčlenili 15 milionů EUR. Kam směřovaly tyto prostředky?

Hlavně do našich lékáren a nemocnic. Že je to velká pomoc státům, kde se zdravotnictví věnujeme, jsme museli vysvětlovat i novinářům. Naše zařízení jsou součástí veřejné zdravotní sítě. Celkově v nich zaměstnáváme na 30 tisíc lidí. Máme normální nemocnice a lékárny, žádné z nich nejsou pro movitou klientelu, všechny jsou pro stejné pacienty, jako mají státní zařízení. Mohli jsme si tedy zdravotní materiál nárokovat ze státního přídělu – jenže my zvolili cestu vlastní. Myslím, že jsme peněz nakonec utratili víc. Za materiál, ochranu našich lidí i pacientů, nutné úpravy v nemocnicích i lékárnách.

Pomáhá vám diverzifikace skupiny i v těchto horších časech? Vidíte ještě prostor pro růst, akvizice, nějakou příležitost v této době?

Minulá krize nám spíše prospěla, dnes není důvod, proč by tomu mělo být jinak. Tehdy šly dolů ceny pozemků - a tak jsme velmi dobře koupili třeba brownfield továrny Waltrovka na Praze 5 nebo komunistickou tiskárnu na místě dnešního Florentina v samotném centru Prahy. Kdekdo peníze držel, my jsme se nebáli riskovat a bohatě se nám to vyplatilo. Podobné to může být i v jiných odvětvích. Pokud se pro investice rozhodneme, tak jen v rámci dnešního portfolia.

Oblast realitních projektů

Jste známí nekompromisním postojem ke kvalitě vašich realitních projektů. Jak vidíte tuto oblast, předpokládáte určité ochlazení v poptávce?

Já ho nepředpokládám. Home office může být výborným doplňkem, ale není řešením pro ty, kteří jsou přesvědčeni, že éra velkých kancelářských domů skončila. Zásah koronaviru do našich životů to ukázal jasně. Lidé nemají velké byty, kde by měl každý svoji pracovnu. Nebude moc profesí, kde nepotřebujete kontakt s druhými. Na e-mail a telefon nemůžete spoléhat, to odloučení od ostatních vám nakonec sebere hromadu času. Namísto abyste si vyřešili problém u vedlejšího stolu, půl hodiny čekáte, až kolega nebude mít obsazený telefon...

A pokud jde o byty, zvlášť v Praze je jich zoufalý nedostatek. Praha neměla odvahu řešit to třeba jako Vídeň. Tady je vůbec odvahy málo. A taky malá vůle měnit naprosto zvrácená pravidla pro každého, kdo chce stavět. Praze chybí desítky tisíc bytů, ročně toto číslo narůstá o další tisíce. Přitom získat stavební povolení je nekonečný boj. I když se podaří změnit stavební zákon, velká poptávka po bytech tu bude ještě dlouhá léta.

V tomto roce jsme zaznamenali již několik prodejů vašich projektů - Rosum, D48, BCT, prozraďte nám recept na úspěšný realitní projekt, v čem se odlišujete od konkurence?

Nehledejte v tom žádný zázrak. Základní podmínkou je kvalita ve všech ohledech. Bez kompromisů. Pak dobré místo, skvěle dopravně dostupné. Bez špičkových lidí takové místo nezískáte, dům nepostavíte, ani dobře neprodáte.

A pak taky musíte mít... kus štěstí. I o tom je byznys.

V Praze máte rozestavěných více projektů. Který je Váš nejoblíbenější?

Na to se přece nedá odpovědět. Florentinum, ověnčené cenami, je naše první stavba v Praze. Waltrovka je naprosto skvělá, urbanisticky příkladně navržená nová pražská čtvrť, u Masaryčky budeme měnit samotné centrum Prahy podle Zahy Hadid. Jsou i komornější projekty, ale každý je něčím výjimečný.

V Bratislavě se blíží do finále projekt Sky Park, kdy předpokládáte jeho dokončení? Říká se, že o byty v poslední věži je enormní zájem.

On je enormní zájem o celý projekt. Čtvrtá věž má zatím zpoždění, řešíme ještě nějaké administrativní kroky. I tady nám to nakonec trochu zkomplikoval koronavirus.

Prozraďte nám, jak jste relaxoval po dobu karantény, co se změnilo na Vašich návycích?

Málo. Celou firmu jsme nechali první měsíc doma, ale já do kanceláře chodil. Nerad měním zvyky. Snažím se být více s dcerami, dost času trávím v přírodě. Nic mimořádného. Doba koronaviru a zákaz cestování moc možností nedává.